Květen 2006

Věty,které řekli..

31. května 2006 v 18:12 | Safira |  w.i.t.c.h.
Někdy slova nestačí na to,aby vyjádřila co člověk cítí.
(Will)
Tvůj osud byl psán ve Vodě mezi kapkami deště a skrytými slzami.
(Irma)
Přátelství je suché místo mezi kapkami deště.
(Irma)
Přátelství je nekonečný pocit,silnější než břečťan a cennější než nejkrásnější růže.
(Cornelia)
Ochrání tě před veškerým chladem na světě,žárem slunce,žárem plamene,žárem srdce.
(Taranee)
Co je ve vichřici silnější? Dub nebo stéblo trávy?
(Hay Lin)
Jsou otázky,které vyžadují odpověď, a odpovědi,které nepotřebují otázku.
(Yan Lin)
Nikdo neví,jaký osud na něj čeká!
(Erik Lyndon)
Světlo Meridianu nás znovu ozařuje a zářit nikdy nepřestane.
(Elyon)
Ze slzy se může zrodit slib…
(Caleb)
Jsou věci,které nelze odložit.
(Paní Rudolphová)

Gotika

30. května 2006 v 17:43 | Safira |  .::Referátky::.
Za znaky gotiky (i když to neplatí vždy a zcela jednoznačně a zejména v české vrcholné gotice bychom našli řadu výjimek) se počítají lomený oblouk, žebrová klenba, opěrný systém, vertikalita a štíhlost tvarů směřujících vzhůru. Lomený oblouk umožňuje užít stejně vysoké klenby nad prostorem o různé šíři, což je u půlkruhového románského oblouku vyloučeno. Tlaky kleneb, nyní slabších, protože je nesou žebra, směřují více šikmo dolů než do stran a dají se opěrným systémem podchytit natolik, že stěny mohou být méně silné a jsou stále více odhmotňovány zvětšujícími se okenními otvory, dělenými pruty a ve vrcholu geometrickými obrazci kružeb. Kromě žebrových kleneb se po celou gotiku těší oblibě valené klenby, půlválcově vybíhající často přímo od země a vytvářející tzv. tunely. Ve sklepech na nich zůstávají v nezahlazené maltě výrazné otisky širokých prken "šalování", bednění, na něž se klenulo, a právě podle těchto stop se značnou pravděpodobností rozeznáváme gotický sklep.
Gotickou architekturu doplňovaly plastické detaily s figurální, zvířecí i rostlinnou tématikou a malby, a to nikoli pouze obrazy. Stěny, uvnitř i zevně, trámové stropy i žebra a ostění se pestře malují, takže gotické stavby bývaly pro nás dnes již takřka nepředstavitelně barevné. Jinou úpravu povrchu stěn v interiérech - kromě obkládání dřevem - představuje metrické členění v charakteristické kosočtverečné síti, ryté za vlhka do povrchu lepenice.
Název gotika dala slohu - zvanému ve Francii, zemi jeho zrodu, styl ogival - osvícenská umělecká kritika, zejména italská, vycházejíc ze staršího hanlivého významu, znamenajícího totéž co barbarský a spojujícího toto umění mylně s barbarskými Góty.
Gotika jediná tvoří zcela osobité vlastní tvarosloví a skladebnost na rozdíl od románského slohu, renesance, baroka a klasicismu s empírem, vyvozujících své tvary i ornamentiku z architektury antické, především římské a zčásti řecké. Pro svoji odlišnost proto také nenašla pochopení u přívrženců klasických slohů, přesto však architekti k jejím prvkům sahali v následujících staletích ještě několikrát.
Nepočítáme-li její přežívání hluboko do renesance, volně z ní čerpají umělci na počátku 18. století, a to nejen při přestavbách velkých klášterních bazilik, ale i při samostatné tvorbě (tzv. barokní gotika). Znovu poskytuje gotika inspiraci v časném romantismu již před rokem 1800 a potom při velkých přestavbách zámků na romantické "hrady" kolem poloviny 19. století, které předcházely vzniku novogotiky čili pseudogotiky v období hostorických slohů druhé poloviny 19. století.
Gotika vzniká kolem roku 1150 ve Francii v kraji, v němž leží Paříž a postupně se šíří do celé Evropy. Do českých zemí přichází ve druhé čtvrtině 13. století a zůstává tu přibližně po tři staletí. Ve své rané - časné fázi zůstává přes řadu vynikajících staveb slohem importovaným, ale již od počátku 14. století se domácí prostředí chápe samostatné tvorby a vrcholná česká gotika se staví do čela evropského vývoje. Obdobné postavení získává po letech stagnace znovu na sklonku svého trvání jako pozdní neboli vladislavská gotika.
Města se zakládají již jen ojediněle, zato v městech z předchozího století vyrůstají zděné měšťanské domy, první radnice, spojením několika domů vzniká po r. 1383 Karolinum - budova univerzity založené 1348 - a po celé zemi přibývají stavby kostelů, z nichž na prvém místě stojí katedrála sv. Víta v Praze. Znásobuje se počet klášterů, v plném proudu je výstavby hradů a ve vsích tvrzí. V biskupské Roudnici francoužští mistři stavějí kamenný most a velkolepé technické dílo stejného určení dostává i Praha, kde románský Juditin most, těžce poškozený povodní, neměl být již obnovován.
Města jakožto právní a správní celky se objevují v našich zemích teprve ve 13. století (jimi se rozumějí převážně města kolonizační - gotická, na rozdíl od zaniklých sídlišť velkomoravských i existujících již výrobních a obchodních celků , pro něž - stejně jako pro románskou Prahu - název "město" nelze používat zcela jednoznačně.
Kolonizační města zakládá panovník nebo šlechtic, světský či církevní tak, že pověřuje schopného muže, tzv. lokátora, aby vyhledal vhodné místo pro město a zajistil pro ně dostatečný počet obyvatelstva.
Města se dělí na svobodná královská, podřízená přímo králi, a poddanská, patřící světskému šlechtici, biskupovi, klášteru apod. Mezi královská náležejí také královská věnná města, tj. připisovaná jako věno ovdovělým českým královnám (odtud názvy Dvůr Králové, Hradec Králové, tj. královny) a horní neboli báňská města, nadaná zvláštními právy a výsadami.
Kolonizační města dostávají charakteristický půdorys, zvaný šachovnicový. Je tvořen téměř pravoúhlým protínáním ulic a velkým čtyřúhelným náměstím, vzniklým vynecháním několika bloků. Od těchto měst se liší nepravidelností půdorysu a někdy až spletí křivolakých uliček města vzniklá, tj. povýšená z tržních nebo hornických osad, z podhradí apod., vyrostlých živelně, bez plánu.
U většiny gotických měst se bloky zástavby dělí na úzké dlouhé parcely, jejichž přední část vyplňují hluboké domy se štítovým průčelím a někdy i podloubím, vzadu pak leží hospodářská část. Větší a výstavnější domy patricijů a bohatších měšťanů se soustřeďovaly kolem náměstí a podél hlavních ulic, čím víc se přibližovaly k hradbám, tím byly menší a chudší, úměrně k sociálnímu postavení svých majitelů
Pozdní gotika se často nazývá také vladislavská podle Vladislava II. Jagellonského (1471-1516), za něhož dosáhla rozkvětu. Zabírá co nejvšeobecněji vzato celé pohusitské období a trvá až do třicátých let 16. století, od roku1492 již souběžně s přicházející renesanci.
Ani ona není jednolitým slohovým projevem. Naopak počátky tohoto údobí nedosahují zdaleka úrovně staveb z doby Václavovi. Husitské války totiž rázem zastvily slibný vývoj lucemburské gotiky, a to nejen v místech bojů, ale i v rožmberských jižních Čechách, vojensky prakticky nedotčených. V poválečných letech a ještě za vlády Jiříka z Poděbrad se čerpá z předhusitského období a až teprve tvorba bývalého bakaláře týnské školy Matěje (Matyáše) Rejska a Benedikta Rejta (Rieda) vytváří v poslední čtvrti 15. století skutečnou pozdní gotiku. Dílo Rejskovo, plné tvarové vynalézavosti, vyhovuje bohatostí a až přeplněností detailu, zejména ornamentiky, především vkusu zbohatlých měšťanů, kdežto královský stavitel Benedikt Rejt svou velkorysou koncepcí, zejména v řešení prostoru a do důsledku domyšlenými krouženými klenbami povznáší českou architekturu opět do čela evropského umění.
Stárnutí slohu se projevuje v sesychajících se tvarech listů, dalším oblíbeným příbuzným motivem se stávají sukovité pokroucené větve, užívané v nejrůznější funkce, nakonec i místo klenebních žeber, a doprovázejí je plastiky drobného zvířectva, ještěrek, ptáků apod. V této slohové fázi - ač ne poprvé - se také v plastice s oblibou vyskytují neslušné motivy, jako postavičky obracející se obnaženou zadní částí těla k divákovi aj. Datovací pomůckou jsou kromě ostatních běžných znaků (žebra, konzoly, hlavice, kružby) i štíty erbů, nabývajících nesouměrného zprohýbaného a vykrajovaného tvaru kolčích štítků.
V rozkvětu pozdní gotiky stojí z kleneb na předním místě klenby kroužené, jejichž žebra se v hybných křivkách splétají a vytvářejí množství samostatně zaklenutých políček. Brzy se objevuje přetínání a přerušování žeber, nebo se sahá k tvrdším složitým hvězdovým a síťovým vzorcům, které ztrácejí konstrukční funkci a stávají se stále více záležitostí zdobnou. Protože v tomto směru již možnosti končí, klenby se jednak vůbec zbavují žeber (od konce 15. století), jednak je zaměňují motivem větví. Od konce 15. století střídá dosavadní žebrovou klenbu klenba sklípková neboli diamantová, ve starší literatuře zvaná též routová, jejíž povrch je plasticky i světelně rozbit množstvím polí s negativním tvarem diamantového řezu.

Přemysl Otakar II.

30. května 2006 v 17:23 | Safira |  .::Referátky::.
Přemysl Otakar II. český král

Druhorozený syn Václava I. a Kunhuty Štaufské nebyl ve svém mládí vychováván za nástupce trůnu, ale byl určen k dráze cirkevní. Po smrti staršího bratra Vladislava se však situace změnila. Přemysl jakožto velice ambiciózní mladík zahájil r.1248 odboj proti svému otci. Po řadě vzájemných konfliktů došlo nakonec k usmíření a k vzájemnému kompromisu, jenž se stal základem k následné společné přemyslovské politiky. R. 1252 se Přemysl ani ne dvacetiletý oženil s o třicet let starší Markétou Babenberskou, která mu věnem přinesla Rakousko. Tento výrazně politický akt však pobouřil uherského krále Bélu, který rovněž měl zájem o Rakousy. Vzájemné nesrovnalosti vyvrcholily v červnu 1260 velkou bitvou u Kressenbrunu v níž se setkaly dvě největší armády té doby. Údajně do boje zasáhlo více než 200tisíc mužů. Bitva skončila absolutním vítěstvím Přemysla. Mírové smlouvy s Bélou Přemysl podpořil sńatkem s vnučkou uherského krále Kunhutou, když ještě předtím bylo jeho první manželství rozvedeno. V té době měl však Přemysl již tři nemanželské děti s rakouskou šlechtičnou Anežkou Palceřík. Otakar se zapsal do dějin jako vládce železné pěsti a mohutné energie z čehož mu vznikali nemalé politické problémy doma i v zahraničí. Když se v dubnu 1272 po smrti římského krále Richarda Cornwallského uvolnil říšský trůn vyvstala otázka komu připadne? Otakar spatřil životní šanci a ohlásil kandidaturu na trůn. K obrovskému překvapení byl však kurfiřty zvolen do té doby zcela neznámý a bezvýznamný hrabě Rudolf Habsburský. Když se Přemysl dozvěděl o výsledku volby doslova se rozzuřil a prohlásil ji za neplatnou a opakovaně protestoval u papeže. Řehoř X. , spokojený s výsledkem volby důrazně Přemysla nabádal, aby se smířil se situací. Hned po korunovaci v Cáchách Rudolf prohlásil, že udělá pořádek v říšských lénech a obžaloval českého krále z protiprávního držení Korutan, Štýrska, Rakouska a Chebska. Otakar reagoval zlostně a odmítl zjískané země vydat. Do roka Rudolf zbavil Přemysla pro neposlušnost všech lén, úřadu arcičíšnického a byla nad ním vyslovena říšská klatba. Přemysl i Rudolf sebrali armády a po různých manévrech se octli protivníci u Vídně proti sobě. Když se dvě obrovské armády sešikovaly do rozhodující bitvy propuklo v Čechách povstání šlechty vedené pány z Růže. Na dvou frontách současně český král bojovat nemohl a tak jestli chtěl zachránit aspoń domácí trůn, musel se Přemysl vydat na milost a nemilost Rudolfovi. Přijal v léno Čechy a Moravu a zároveń ztratil veškeré dobyté území. Otakar se vrátil do Čech a tvrdě potlačil odboj zrádné šlechty. Některé dal popravit a ostatní včele se Závišem z Falkenštejna uprchli k Rudolfovi kde našli ochranu. Za současné situace bylo jasné, že musí dojít k rozhodující bitvě mezi Rudolfem a českým panovníkem. Obě nepřátelské strany konaly přípravy ke konečnému střetu. V létě 1278 se oba nepřátelé sešli na Moravském poli. Boj byl domluven na pátek 26. srpna. A tak došlo k jedné z nejtragičtějších bitev v Českých dějinách. Jaký byl přesný průběh bitvy to do dneška nevíme, faktem ale zůstává, že Přemysl bitvu nejen prohrál, ale ztratil v ní i život. Tělo zabitého českého krále, nabalzámované a veřejně vystavené ve Vídni bylo pohřbeno až r.1279 ve Znojmě. Teprve r.1296 byly královské ostatky převezeny do pražského kláštera Na Františku a r.1373 uloženy v chrámu sv. Víta na Pražském hradě. Za pětadvacetiletého panování Přemysla se začal odlišovat sněm a soud, byly založeny zemské desky a vyvrcholilo zakládání královských měst.
Přemysl Otakar II. (* 1233 + 26. 8. 1278) nazývaný též král železný a zlatý. Rakouská šlechta jej prosadila jako svého vévodu. Přemysl to dotvrdil sňatkem s Markétou Babenberskou. Toto manželství však skončilo roku 1260 rozlukou. Manželství bylo bezdětné, ale Přemysl zplodil s milenkou Anežkou z Kuenringu tři levobočky. Jeden z nich, a to Mikuláš, obdržel opavské vévodství. V témže roce Přemysl zvítězil ve válce s Uhry o Štýrsko. Vítězstvím získal i ruku Kunhuty, která byla vnučkou uherského panovníka.
V době největšího rozmachu Přemyslovy vlády spadaly pod jeho svrchovanost české a rakouské země, Štýrsko, Korutany i Kraňsko. Celé soustátí sahalo až k pobřeží Jadranu. Po smrti římského krále Richarda Cornwalleského R. 1272, se rozhodl stát se římským králem a snad i císařem. Spoléhal na podporu papeže, ale to se zmýlil, neboť církev neměla zájem na silném panovníkovi. Od dob posledního silného císaře Friedricha II. náležela papežům zcela výsadní pozice a slaboch na trůně byl pohodlnější než Otakar II. V době volby válčil v Uhrách a tak kurfiřtským právem volit římského krále zplnomocnil bamberského biskupa Bertolda. Nezískal však ani jeho hlas, neboť kurfiřti nahradili český mandát hlasem bavorského vévody, bylo popřeno české kurfiřství a volební výsledek ověnčila svorná jednomyslnost.
Na římský trůn byl zvolen Rudolf Habsburský. To vše vedlo k roztržce mezi Otakarem II. a Římem. Rudolf Habsburský zatím posiloval svou pozici a navazoval kontakty s nepřáteli Otakara II. především v Čechách ( Vítkovci v čele se Závišem z Falkenštejna ), ale i jinde. Otakar II. se rozhodl Rudolfovi čelit, ale v nejkritičtější chvíli propuklo v Čechách povstání šlechty vedené Vítkovci. Pro záchranu domácího trůnu, se musel vydat Rudolfovi na milost a nemilost. 25. listopadu 1276 vjel Přemysl do Rudolfova vojenského ležení před Vídní a sledován bezpočetným davem, poklekl na koleno, aby úhlavnímu nepříteli složil přísahu věrnosti a ztratil vše co za svého života nabyl. Zůstali mu jen dědičné země Koruny české. Musel také slíbit beztrestnost všem šlechticům, kteří svým povstáním jeho pád zapříčinily, to ale nedodržel a vojensky se na ně vrhl. Přemysl začal hledat podporu všude kde se dalo i u nepřátel. Rozhodující bitvu svedl s Rudolfem na Moravském poly ,kde ho zradila česká šlechta a kde 26.8.1278 zemřel.

Naše ikonky!!!

30. května 2006 v 16:43 | werc |  .::Nezbytné::.

Vznik středověkých měst

29. května 2006 v 22:00 | werc |  .::Referátky::.
Vznik středověkých měst
Vznik měst byl podložen zejména obchodem, který zajišťoval přísun potravin do měst. Mezi městem a jeho okolím se tak vyvíjela trvalá výměna služeb, jež byla udržována obchodem a řemesly , pod jejichž vlivem stále rostla. Avšak vznikaly velké rozdíly mezi jejich sociálním a hospodářském zřízení a zřízením sociálním a hospodářském na venkově.
Nejprve vznikala města v zemích kde se rozvíjel obchod.Byla to Itálie a Nizozemí, kde se objevil rozvoj obchodu nejdříve a kde se nejdříve začala vyskytovat města, která nejrychleji a nejsilněji nabyla majetku. Měst přibývalo vzhledem k rozšiřování obchodu. Objevovala se podél stezek , kudy procházeli obchodníci se zbožím. Zprvu je nacházíme pouze při mořských pobřežích a tocích řek . Pak, jak obchod pronikal dále, vznikala města na křižovatkách, kde se protínaly cesty obchodníků. Příkladem toho je Nizozemí. V desátém století vznikala prvá města, jednak na mořském pobřeží na řekách Móse a Šeldě.
Jak vlastně došlo k jejich vzniku. Byli to obchodníci, kteří v mezidobí mezi svými cestami a zejména ve špatné roční době, kdy nebylo možné cestovat ani po řekách a ani po mořích, se začali usazovat na příhodných místech. Hlavně na těch místech, která měla výhodnou polohu a kde mohli zároveň uložit peníze a ostatní svůj majetek. Těmto podmínkám nejlépe vyhovovala města, vznikající na křižovatkách obchodu a hrady, které chránily před útočníky a zároveň přitahovaly kupce. A tak od desátého století kupecké osady nepřetržitě rostly a jejich vzestup pokračoval až do 13. století.Zprávy o těchto osadách jsou velmi chudé, protože letopisy z desátého a jedenáctého století se o nich pramálo zmiňují.Byly psány kněžími a nebo klášterníky, kteří se zajímali o světskou společnost pokud se to týkalo samotné církve. Až ve 12.století se našly rukopisy měšťanů o těchto osádkách.
Postupně se osadníci musely usídlovat vně hradeb.(Některá města své hradební opevnění rozšířily) Samotná potřeba bezpečnosti je nám podstatným znakem středověkých měst.Jde totiž o opevnění, které odlišovalo město od vesnice. V té době si nelze představit město bez hradeb, protože to bylo právo čili privilegium, které nesmělo scházet žádnému z nich.Později se na podměty kupcu do těchto opevněných předměstí přistavěly kostely,kláštery a školy.
Třetí způsob vzniku města byl tzv.,,Na zeleném drnu".Místo určoval lokátor.
Městská privilegia: -právo tržní:město mohlo provozovat významné trhy
-právo mílové:cizí řemeslník se mohl ve městě usídlit a provozovat své
ale musel být jednu míli od řemeslníka původního
-právo várečné:město mělo právo vařit pivo a mít svůj pivovar
-právo hradební:město mohlo mít své hradby
-právo hrdelní:město mohlo pořádat popravy
-právo horní:město mohlo těžit nerosty ve svém okolí
Typy měst: a) města královská(založená samotným králem.Zde se nejvíce rozvíjel obchod a
Řemesla)
města věnná(královnino věno,patřilo královně)
města horní(vnikala u nalezišť nerostných surovin)
b)města poddanská(vlastnila je církev a šlechta)

Referát- Antonín Dvořák

29. května 2006 v 21:59 | werc |  .::Referátky::.
Antonín Dvořák (1841 - 1904)

Pocházel z rodu sedláků a malých živnostníků. Narodil se u Nelahozevsi. Prosazoval se těžce. Hudbu studoval u venkovských kantorů a na varhanní škole v Praze, ale nakonec musel jedenáct let hrát na violu v Komzákově kapele a v orchestru Prozatímního divadla. Také hrával na varhany v kostele u sv. Vojtěcha na Novém Městě pražském. Bylo to skromné živobytí. A přece měl touhu stát se profesionálním skladatelem. Komponoval vše - od symfonií a oper, písní a komorních skladeb nejrůznějšího obsazení až po duchovní hudbu oratorního a kantátového zaměření.

Pak se stal téměř zázrak. Po prostudování jeho děl rozhodl se člen stipendijní poroty, vídeňský mistr Johannes Brahms, že Dvořákovi pomůže: doporučil ho jako mimořádně talentovaného umělce (našemu skladateli bylo už 37 let) svému nakladateli Fritzi Sinrockovi do Berlína, aby mu vydal některá díla. Když krátce nato vyšly Moravské dvojzpěvy a čtyřruční klavírní Slovanské tance, měla tato díla takový úspěch, že se Dvořák takřka přes noc stal slavným umělcem. Slovanské tance - po úspěchu klavírní verze autorem instrumentované pro orchestr - rázem obletěly celý svět.

Dvořák byl však i obdivovatelem všeho civilizačního pokroku. Odtud pramenila jeho láska k lokomotivám a parolodím a obdiv k životnímu ruchu velkých měst, třebaže před ním často utíkal do samoty a zeleně venkovských míst.

Zatímco Bedřich Smetana vědomě vytvářel charakteristickou českou hudbu, Dvořák pokročil dále; záhy se stal skladatelem vpravdě slovanským, neboť svou hudební inspiraci rozšířil i na Moravu a Slovensko, do Polska a Ruska, vytvořil i zvláštní útvar "dumky" po vzoru maloruské lidové tradice, byl autorem i velké opery na námět z ruských dějin Dimitrij.
Dvořákova díla jako Slovanské tance, Slovanské rapsódie, Smyčcový kvartet Es dur, či Klavírní trio "Dumky. nás přesvědčují o "slovanské" inspiraci.
Roku 1892 byl pozván do Ameriky, aby zde vychovával mladé tvůrce hudby na Národní konzervatoři v New Yorku, byl asi jediným autorem v Evropě, který po zkušenostech právě se slovanskou hudbou mohl Američanům teoreticky i prakticky ukázat, jak je třeba komponovat, aby i jejich hudba měla národní ráz. Využil původního indiánského a černošského folkloru. Svou IX. symfonií Z Nového světa, Smyčcovým kvartetem F dur, zvaným Americký, Smyčcovým kvartetem Es dur, Suitou A dur a dalšími díly z Ameriky (včetně violoncellového koncertu h moll) se Dvořák stal nejpopulárnějším autorem tohoto kontinentu.

Cestu do Ameriky otevřela Dvořákovi jeho známost či sláva nejen v Německu a Rakousku, ale především v Anglii, kde od dob Händelových byla stále živá tradice velkých vokálně instrumentálních děl kterou si náš autor podmanil už v roce 1883 svou Stabat mater. Pro Anglii pak v průběhu dalších deseti let vytvořil celou řadu velkých vokálně instrumentálních děl (kantátu Svatební košile na slova Karla Jaromíra Erbena, oratorium Svatá Ludmila na slova Jaroslava Vrchlického, Rekviem na latinský text aj.). Antonín Dvořák byl však i pozoruhodným tvůrcem oper, jež dnes tvoří kmenový repertoár každé české operní scény (Jakobín, Čert a Káča, Rusalka a Armida patří k nejhranějším), vytvořil devět symfonií, 16 smyčcových kvartetů, programní symfonické básně na Erbenovy baladické náměty, množství děl orchestrálních, sborů a písní i děl houslových a klavírních. Je naším nejznámějším a ve světě nejhranějším umělcem vůbec; jeho hudební invence byla nevyčerpatelná a krása melodií neopakovatelná.

SOUŤEŽ!!!!!!!!!!!!!!!!

29. května 2006 v 19:41 | werc |  .::Nezbytné::.
A pozor máme tu soutěž o nej nej nej blog o WITCH ,WINX a jiných magických postavách!!!
(blog volnachvile nesoutěží)
Pravidla soutěže
  • Blog musí být funkčí a zaktivovaný
  • Blog musí být aktivní
  • Přihlášený blog musí mít správný odkaz
Pokud chceš svůj blog přihlásit nech tu vzkaz s adresou tvého blogu a tvým emailem!Každých 14 dní se bude volit mezi třemi blogy a ten nejlepší postupuje do dalšího kola!!!!!!Pokud máte jakýkoli dotaz ozvěte se!!!!


VÝZNAMNÉ POSTAVY

29. května 2006 v 19:25 | Safira |  Lord of the Rings(Pán Prstenů)
ARVEN-LIV TYLER
BILBO PYTLÍK-IAN HOLM
CELEBORN-MARTON CSOKAS
DENETHOR-JOHN NOBLE
ELROND-HUGO WEAVING
EOMÉR-KARL URBAN
EOWYN-MIRANDA OTTO
FARAMIR-DAVID WENHAM
GALADRIEL-CATE BLANCHET
GLUM-ANDY SERKIS
GRÍMA ČERVIVEC-BRAD DOURIF
SARUMAN-CHRISTOPHER LEE
THEODEN-BERNARD HILL
Mě osobně se nelíbí!:Gríma,Saruman,Glum a Denethor.Co Vám?

SPOLEČENSTVO-OBSAZENÍ

29. května 2006 v 19:14 | Safira |  Lord of the Rings(Pán Prstenů)
FRODO PYTLÍK-ELIJAH WOOD
SAMVĚD KŘEPELKA-SEAN ASTIN
SMĚLMÍR BRANDORÁD-DOMINIC MONAGHAN
PEREGRIN BRAL-BILLY BOID
ELF LEGOLAS-ORLANDO BLOOM
TRPASLÍK GIMLI-JOHN RHYS-DAVIES
GANDALF ŠEDÝ-IAN McKELLEN
BOROMIR-SEAN BEAN
ARAGORN-VIGGO MORTENSEN

Jak vzniklo Srdce Kondrakaru??

29. května 2006 v 14:34 | werc |  w.i.t.c.h.
Příběh Srdce Kondrakaru


Bylo nebylo kdysi dávno v daleké asijské zemi.....

Žily zde čtzři draci každý z draků symbolizoval jeden ze čtyř živlů.


Draci se bezstarostně proháněli po obloze a nic je netížilo....


Ale jednoho dne přišlo velké sucho....
Žlutý drak ,který symbolizoval zeni se na utrpení rolníků již déle nemohl dívat......


Proto se draci vypravily za císařem této mocné země a vše mu vypověděli.....


Císař byl ,ale velice chamtivý a na rady draků nedbal.....


Země bez vody vyschla a lidé začaly trpět hlady......
Prosily draky ,aby se nad nimi slitovali a dali jim vodu....


Draci se nad lidmi slitovali a seslali déšť......


Déšť zavlažil pole a lidé se smály ,zpívali ,tančili......Byli šťastní......


Ale císař se začal ohromě hněvat....


Nechal postavit ohromné vězení....


...draky chytil a uvrhl do žaláře...


Císař měl moc krásnou a mocnou dceru,která nesouhlasila s jeho názorem na draky.....


... nimfa Xin Jiang řekla otci ,že pokud neustoupí ztratí svou jedinou dceru....


Její slova však císař nebral vážně....

..........


.....začala unikátní proměnu a vysvobodila nebohé draky z jejich vězení.....


Nimfa použila veškerou svoji moc....


... a sama se stala drakem...


Vzlétla nad krajinu a oblétla celou říši...

A pak se ze všech pěti draků staly ty největší čínské řeky ,aby tak mohli sloužit lidem...A z energie nimfy Xin Jiang se stal malý křišťálový amulet...Srdce Kondrakaru.....

Heatherfield

29. května 2006 v 14:12 | werc |  w.i.t.c.h.

Witch animace

29. května 2006 v 13:54 | werc
Tahle animace mě fakt zaujala!!!!knipper

Orube obrázky 2

29. května 2006 v 13:48 | werc |  Galerie Orube
Znak Orube

Corny a Caleb 2

29. května 2006 v 13:43 | werc |  Galerie Caleb


Caleb new

28. května 2006 v 16:17 | werc |  Galerie Caleb
Caleb má ty mechový skvrny úplně všude!!!Kdyby je měl jen na tvářích tak by to šlo ,ale takhle.....

Cornelia nové

28. května 2006 v 15:59 | werc |  Galerie Cornelia







Tokio hotel - Durch den monsun

27. května 2006 v 21:20 | werc |  .::Texty::.
DURCH DEN MONSUN

Das Fenster öffnet sich nicht mehr
Hier drin ist es voll von dir und leer
Und vor mir geht die letzte Kerze aus
Ich warte schon'ne Ewigkeit
Endlich ist es jetzt so weit
Da draussen zieh'n die
Schwarzen wolken auf

Ich muss durch den Monsun
Hinter die welt, ans Ende der zeit
Bis kein Regen mehr fällt
Gegen den Sturm, am Abgrund entlang
Und wenn ich nicht mehr kann,
Denk ich daran
Irgendwann laufen wir zusamm'
Durch den Monsun, dann wird alles gut

Ein halber Mond versinkt vor mir
War der eben noch bei dir?
Und hält er wirklich,
Was er mir verspricht?
Ich weiss, dass ich dich finden kann
Hör deinen Namen im Orkan
Ich glaub noch mehr dran
Glauben kann ich nicht

Ich muss durch den Monsun
Hinter die Welt, ans Ende der Zeit
Bis kein Regen mehr fällt
Gegen den Sturm, am Abgrund entlang
Und wenn ich nicht mehr kann,
Denk ich daran
Irgendwann laufen wir zusamm'
Weil uns einfach nichts mehr halten
Kann durch den Monsun

Ich kämpf mich
Durch die Mächte hinter dieser Tür
Werde sie besiegen
Und dann führ'n sie mich zu dir

Dann wird alles gut
Dann wird alles gut
Wird alles gut
Alles gut

Obrázky Sky

27. května 2006 v 21:16 | werc |  WINX - víly